Historie a popis obce Jasenná

 

     Ves, samostatná katastrální obec. Leží 17 km východně od Zlína a 5,2 km severovýchodně od Vizovic, ve Vizovických vrších, v údolí pod horou Vartovnou, v nadmořské výšce 365 m. Přiléhá ke kopci Syrákovu, který tvoří rozhraní okresů i bývalých krajů. Obcí protékají potoky Jasenka a Lutoninka.  
     Obcí prochází silnice vedoucí ze Zlína do Vsetína, díky kterému má obec poměrně dobré autobusové spojení s okolím. Železnice tudy nevede, nejbližší železniční stanice je ve Vizovicích.

     V obci je poštovní úřad. Farní úřad je v místě, matrika je ve Vizovicích, a je vedena od roku 1872.

     Katastr Jasenné měří 1235 ha. K obci patří i samoty - paseky na Lukách a Škrle.Název obce vznikl jako adjektivum k podstatnému jménu jasan, tj. ves, stráň, hora porostlá jasany. V historických pramenech z 15., 16. A 17. století se vyskytuje různá podoba tohoto jména - Jasena, Jasenna, Gasenna, v roce 1872 jsou to tvary Jasena, Jasená, v roce 1924 pak už dnešní podoba - Jasenná.

     Názvy místních tratí: Brdo, Grapy, Chmelov, Košařiska, Múčníky, Pastýrňa, Těšice, Uplzek, Vápenka, Vinohrádek, Žírý, Rohozná, ve Žlebě, na Vrše, v Starých drahách, v Hlubokém pod Paličkami, v Březině, nad Trávníky, na Skalkách, na Drahách, v Střešňoví, na Holém kútě, na Odjat´ách, na Nivě, v Prlovčici, v Kútkoch, na Lázkoch, za Trnovicí, na Strážni, v Hadinci, Vlčí jámy, v Končinách, v Hájkoch, v Psinkách, u Dúkrov, v Syrákově, pod Keřky, Středpole, Kozince, Pohořeliska, Stránce, Slivů vrch, Baráková, Sněhová jáma, Táborek, Vartovňa. O Táborku se vypravovalo, že tam kdysi leželo vojsko táborem, na Vartovni zase za kuruckých vpádů stávala stráž a dávala obyvatelům znamení, že se blíží nepřítel ( z Vartovny je vidět na Pulčín a k vizovickému zámku – pozn. autora).

     V trati Chmelově, asi 2 km severovýchodně od obce na jižním svahu pod vrcholem Syrákova, se nachází přírodní památka. Je to zčásti smíšený les, zčásti bývalá pastvina s teplomilnými druhy rostlin o rozloze 2,54 ha.

     O osídlení území dnešní Jasenné v době předhistorické svědčí ojedinělé nálezy z doby bronzové i halštatské i žárové hroby lidu popelnicových polí.                     

     První historická zmínka o obci je z roku 1468. Jasenná patřila k panství vizovickému a další její osudy a majitelé se proměňovali tak, jak se střídali držitelé panství.

     V roce 1548 se zde připomíná fara, jejíž patronát náležel vizovickému klášteru. Zanikla za třicetileté války. V roce 1777 byla zřízena farní expozitura, podřízená vizovickému faráři. V roce 1784 byla povýšena na samostatnou lokální kuracii a byly k ní přifařeni katolíci z Ubla a Lutoniny, neboť v tomto kraji se velmi rozšířilo protestantství, takže katolíci v mnoha obcích byli v menšině.

     V Jasenné se protestantství rozmohlo ve 2. polovině 16. století a také fara se stala luteránskou. Rekatolizaci zde prováděli jezuitští misionáři, vysílaní hlavně z hradišťské koleje, ovšem výsledek jejich činnosti byl nevalný. Ještě před vydáním tolerančního patentu se v roce 1778 veřejně přihlásilo k augsburskému vyznání 139 obyvatel. Po vydání tolerančního patentu se v roce 1781 přihlásila k tomuto vyznání celá obec kromě rodiny fojta Mikuláštíka. Již v roce 1782 byla zřízena v Jasenné evangelická církev. Bohoslužby se konaly zpočátku ve stodole fojta Mikuláštíka, který ji dal k dispozici i přesto že byl katolík. V roce 1782 byla vystavěna na obecním pozemku dřevěná modlitebna a od roku 1833 byl budován nový evangelický kostel. Brzy si jasenští evangelíci pro sebe a okolní obce Lutoninu, Ublo a Bratřejov zřídili v Jasenné i vlastní evangelický hřbitov.

     V roce 1585 bylo v Jasenné 33 usedlostí, a to zákupní rychta s lánem rolí a mlýnem, 8 pololánů, 16 čtvrtlánů, 7 podsedků a mlýn pode vsí.

     Jasenské fojtství koupil v roce 1607 Pavel Ubelský od sirotků po Matěji Klimšovi. Od něho je v roce 1614 koupil Jiří Tomek. Dalším majitelem se stal Pavel Huňáček, jinak též Pavel Bídů. Roku 1634 ho odkoupil Mikuláš Vykroutil. V roce 1663 získal fojtství od vrchnosti Jiřík Mikuláštík. Po čase připojila vrchnost fojtství ke svému dvoru, ale v roce 1726 ho Prokop Gervas z Gollen, majitel panství, vrátil Jiříku Mikuláštíkovi jako odměnu za to, že mu zachránil život. Fojt Jiřík Mikuláštík býval také slavným portášským hejtmanem. Budova fojtství, vystavěná v roce 1748, je v držení rodu Mikuláštíků dodnes. V 18. století také bývala v Jasenné portášská stanice.

     V roce 1610 vypukla v Jasenné vzpoura poddaných proti své vrchnosti Emerichu Dóczymu, který je utiskoval, zvětšoval jejich povinnosti a jednal s nimi protiprávně. Napadli ho, když jel na lov a obušky ho hnali až do Vizovic, i šaty na něm posekali. Zabili také panského drába, zranili fojta a vlámali se do vrchnostenského vězení, odkud propustili vězně. Účastníci pak byli za svůj čin potrestáni vězením, pokud už dříve neopustili své grunty a neurchli před trestem.

     Za účast ve valašských povstáních v době třicetileté války bylo popraveno 7 obyvatel Jasenné - Jura Jarošů, Martin Karásek, Jan Makešťů, Daněk Mikulík, Jan Slíva, Matúš Urubků, Vítek.

     Podle tereziánského katastru moravského bylo v obci 473,6 měřice orné půdy, 28,5 měřice zahrad, 24 měřic připadalo na lada, 33,4 měřice byly pustiny, výnos z luk činil 113 fůr sena.

     Robotní povinnosti byly podle tohoto katastru vyměřeny tak, že 12 sedláků robotovalo koňmo 3 dny v týdnu, 3 sedláci robotovali s voly 3 dny v týdnu, 1 podsedník 2 dny s koňmi, 6 podsedníků s voly 2 dny a sedm malých podsedníků mělo 4 dny pěší roboty. V roce 1775 se v obci chovalo 550 kusů ovcí, kvetlo zde valašské salašnictví. Bývalo zde až 18 salaší. S postupem doby se počet chovaných ovcí snižoval, poněvadž mnohé pastviny byly zalesněny. V roce 1900 se napočítalo 164 ovcí a jen 6 či 7 salaší.

     Podle soupisu prováděného v roce 1843 žilo v Jasenné 687 osob ve 124 domech. Celkem tvořili 155 rodin. 150 rodin pracovalo v zemědělství, 1 rodina provozovala řemeslo a pro 4 rodiny byla zdrojem obživy práce ve veřejných úřadech. Své produkty, určené k prodeji vozili Jaseňané na týdenní trh do Zlína.

     Rozvrstvení obyvatelstva obce podle náboženského vyznání ukazuje údaj z roku 1939, kdy z 1015 obyvatel bylo 874 českých bratří - evangelíků, 124 katolíků a 17 příslušníků jiného vyznání.

     Větší část obyvatel se živila zemědělstvím - polním hospodářstvím, chovem dobytka a ovocnářstvím. V roce 1938 však trpěl dobytek kulhavkou, která zde způsobila velké ztráty. V době po I. světové válce začala část obyvatelstva vyjíždět za zaměstnáním do okolních průmyslových podniků - do Vsetína, ale hlavně do Zlína do Baťových závodů.

     Po velkém krupobití v roce 1896 byla založena sýpka, která se stala stálým zařízením v obci. Ze spolků zde byl Spolek chovatelů plemenného býka, Družstvo pro výmlat obilí, Pastevní družstvo, Singulární společnost, Lesní družstvo, Spolek pro chlévskou kontrolu. V roce 1899 vznikla zde obecní pojišťovna dobytka a v roce 1904 byl založen Spořitelní a záloženský spolek. Vedle spolků a institucí hospodářského charakteru se v roce 1899 ustavilo při katolickém kostele Bratrstvo srdce Ježíšova, záslužnou činnost vyvíjel Sbor dobrovolných hasičů, po I. světové válce vznikla v obci tělocvičná jednota Sokol.

     V roce 1924 byl vybudován chudobinec, v roce 1938 postavena radnice, v roce 1927 sokolovna. Elektrický proud má Jasenná od roku 1930 a 24. září 1930 zde byla zřízena telefonní hovorna.

     Velké škody způsobila obci povodeň v roce 1939. Vedle řady hospodářských objektů bylo zničeno i 5 obytných domů, značně byly poškozeny zemědělské plodiny na polích, uhynulo mnoho dobytka, ale nejtěžší ztrátu znamenalo utonutí 3 dětí.

     Z větších epidemií, které Jasennou v minulosti postihly, to byly v roce 1847 hlavnička a v roce 1866 cholera.

     Do zrušení patrimoniální správy náležela Jasenná k panství vizovickému.

     Po vytvoření soudních okresů patřila od roku 1850 až do roku 1949 k soudnímu okresu Vizovice. Příslušnost k okresu politickému byla pestřejší: 1850 - 1855 to byl Uherský Brod, 1855 - 1868 Vizovice, 1868 - 1935 Holešov, 1935 - 1949 Zlín. V roce 1949 byl vytvořen JNV Gottwaldov, jehož platnost trvala až do roku 1954 a v letech 1954 - 1960 patřila Jasenná pod ONV Gottwaldov - venkov. V současné době je součástí okresu Zlín. Starou obecní samosprávu nahradil v roce 1945 MNV Jasenná. Od roku 1990 je zde opět obecní úřad.

     V době nacistické okupace pracovala v Jasenné odbojová organizace "Pro vlast" a řada obyvatel podporovala partyzány, kteří se zdržovali v obci a jejím blízkém okolí. Osvobozena byla 5. května 1945. Po osvobození odešla řada obyvatel do pohraničí.

     Po II. světové válce byla upravena budova dnešního obecního úřadu, rozšířena sokolovna, provedena generální oprava školy, vybudováno koupaliště a nová prodejna, postavena dvoutřídní mateřská škola, vybudovány dvě autobusové zastávky, točna, hřiště u sokolovny a kinokabiny. Byly také provedeny úpravy komunikací, kanalizace a osvětlení. Je zde knihovna a v budově fojtství je muzejní expozice. U obce je lyžařský vlek.

     V roce 1952 bylo ustanoveno JZD Jasenná, které vzniklo sloučením Pastevního družstva a Pastevního podniku. V roce 1971 se stalo součástí JZD Podhájí, které vzniklo sloučením JZD Bratřejov, Jasenná a JZD Podhájí ( Lutonina a Ublo ).

     V obci jsou dva kostely. Farní kostel katolický je zasvěcený sv. Maří Magdaléně a pochází z roku 1672. Zbudovat ho nechala majitelka panství Zuzana Maytenová, rozená hraběnka Dóczyová v barokním slohu, věž byla k němu přistavěna až v roce 1732. Empírový kostel evangelický pochází z roku 1833.

     Škola v Jasenné byla zřízena zároveň s ustavením evangelické církve v roce 1782. Učitel vyučoval na evangelické faře. V roce 1796 byla postavena nová školní budova kam chodily evangelické děti z Jasenné, Lutoniny, Ubla a Chrastěšova. Tato škola byla soukromá církevní. Na základě rozhodnutí církve z 22. dubna 1900 byla tato škola zrušena a v červenci 1901 zavřena. Nahradila ji v obci již existující jednotřídní veřejná škola, kterou navštěvovali katoličtí žáci. Byla rozšířena a v roce 1903 dostala novou čtyřtřídní školní budovu, která byla vybudována nákladem 40 904 zl. 78 krejcarů. V roce 1904 byly v provozu již 3 třídy veřejné školy. Katolíci z Jasenné, Lutoniny a Chrastěšova si zřídili počátkem školního roku 1904/1905 jednotřídní soukromou školu, kterou ještě v roce 1940 navštěvovalo 30 dětí. Od roku 1950 je v Jasenné nižší stupeň základní školy, starší děti navštěvují školu ve Vizovicích. V provozu je zde rovněž mateřská škola.

     Z kulturních památek je vedle barokního katolického kostela též roubená patrová budova fojtství z roku 1748, dále dům č.p. 51 - roubený obytný dům se seníkem, komorou a stodolou, dům č.p. 153 - usedlost valašského typu se zachovalými hospodářskými objekty a zajímavým svědkem minulosti je i komora u č.p. 81. U horního kostela ( poblíž fojtství ) je socha portáše, dílo sochaře Stanislava Mikuláštíka, která připomíná, že počátkem 18. století byl fojt Jiří Mikuláštík portášským poručíkem.

     Jasenná je rodištěm spisovatele Pavla Francouze ( nar. 1932 ), autora povídkových knih i televizních her, působil zde také malíř Jan Kobzáň, rodák ze sousedního Liptálu. Připomenout je třeba i senátora Národního shromáždění Otmara Hrejsu, který v Jasenné působil v letech 1898 - 1939 jako evangelický farář. Byl úspěšným organizátorem veřejného, kulturního a hlavně hospodářského života v obci i okolí, zakladatelem či spoluzakladatelem řady spolků a institucí a je také autorem Dějin evangelické církve v Jasenné. Z Jasenné také pochází major Jiří Řezníček, letec čsl. zahraniční armády.

   Matrika je vedena od roku 1782, pozemkové knihy od roku 1770. V obecní pečeti měla Jasenná radlici.

Text převzat z knihy Zlínsko, kterou vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně v roce 1995

LITERATURA :

1) JZD Podhájí od minulosti k součastnosti, Lutonina 1983

2) Jasenná, Zlín č.1, 2.ledna 1940

3) J.Ž., Osmdesátiny Otmara Hrejsy, Podřevnicko III, 1946, č.1